Žasnutí prodlužuje život. Tedy ne že bychom se díky němu dožívali vyššího věku. Ale při zážitcích a událostech, které vzbuzují náš úžas, máme pocit, že jedno odpoledne trvalo mnohem déle než například odpoledne strávené v práci nebo ve frontě na poště.
Přišla na to psycholožka Melanie Rudd ze Stanfordské univerzity, která tvrdí, že lidé, kteří často žasnou, jsou taky velkorysejší, nemají stále pocit, že „nemají čas“, a možná jsou i kreativnější a chytřejší…
Myslím, že to je ten důvod, proč se nám první dny na dovolené zdají téměř nekonečné, a potom utíkají pořád rychleji a rychleji. První koupání v moři po několika letech je prostě úžasnější než to sedmé nebo osmé.
Zaručeným způsobem prodloužení času tedy je vyhýbat se rutině a zažívat nové věci. Čas se zpomalí.
Myslím si taky, že právě proto se nám v dospělosti zdá, že v dětství ubíhal čas pomaleji: čím jsme starší, tím méně máme nad čím žasnout.
Steve Taylor ve své knize Making Time dokonce tvrdí, že dítě toho od devíti ráno do půl čtvrté odpoledne stihne prožít tolik jako dospělý za nabitý den trvající dvacet hodin (takže od sedmi od rána do tří v noci; pracovní den pokračující hodně dlouhým večírkem).
Mohlo by vás zajímat
Jistota v sobě
To nejlepší, co můžete dát své rodině, je váš vnitřní klid a autentické pocity.
Přečíst článekProč? Protože vstřebávají mnohem víc nových informací. Tím zaručeným způsobem prodloužení času tedy je vyhýbat se rutině a zažívat nové věci. Čas se zpomalí…
Uznávám, že cesty tramvají nebo hromady prádla na žehlení, které vyplňují naše všední dny, ty správné důvody k žasnutí neposkytují (každodenní život poskytuje spíše důvody negativní: pohled na výpis z účtu, délka fronty u přepážky, výrazy, které zná a používá vaše desetileté dítě a podobně).
Proto jsem se rozhodla záměrně vyhledávat „žasnoucí“ momenty v každodenním životě a zatím jsem přišla na následující:
- Západ slunce. Připadá mi fascinující, že něco tak automatického a každodenního, jako je zapadající slunce, stále přitahuje naše pohledy a téměř nevyhnutelně nás dostává do romantické, melancholické nebo filozofující nálady.
- Bylinky za oknem. Obvykle žasnu především nad jejich životaschopností, která jim dovoluje přežít i přesto, že je třeba celý víkend zapomenu zalévat. Ale dá se nad nimi žasnout i jen tak.
- Dlouhé a pomalé vaření. Pokaždé žasnu nad tím, že něco nepříliš vzhledného a vábného (hromada cibule a masa na guláš) se téměř bez jakéhokoli zásahu během několika hodin promění v něco lákavého a voňavého.
- Dětské hry. Pozoruji je nejraději tajně, aby o tom nevěděly, a žasnu nad jejich neuvěřitelnou schopností zabrat se do hry tak, že ztrácejí pojem o světě kolem sebe.
A nad čím žasnete vy?
Mé další postřehy na téma šťastnějšího života najdete na mém Šťastném blogu.
Připojte se zdarma
zdarma hlavní myšlenky z nových článků
Odemknout celý web
od 104 Kč měsíčně
