Buď jste na cestě, nebo ne. Nebo pořád dokola začínáte. Mluvím o dlouhé, pokorné práci a sebepoznání. Odhalování tělesné a psychické rovnováhy, vlastních slabin, ale i silných stránek.

Jak zvedání vlastního těla nebo železa souvisí s naším sebepoznáním? Je to trénink odvahy a připravenosti překonávat pravidelné životní překážky. Je to postupná náročná práce. Extáze na bílém obláčku se nekoná.

Připomíná vám to něco? Váš vlastní život?

To, že si díky funkčnímu tréninku v běžném životě lépe poradíme se zvedáním nebo přenášením těžkých břemen a při sportu snížíme pravděpodobnost zranění, to se určitě hodí. Od toho název funkční.

Mít zdravě vypadající a proporční postavu, ve které se dobře cítíme, je taky fajn. Ale v důsledku je to jen přeceňovaný vedlejší produkt.

Pokud vám jde hlavně o efekt velkých bicepsů, deroucích se ven z úzkého trička, pak neztrácejte čas dalším čtením a běžte pumpovat do posilovny!

Nemusíte ale být výkonnostní vzpěrač, abyste mohli začít zkoumat své tělesné a psychické možnosti. Počítá se už první trénink. Počítá se každý trénink, když to není jen první pondělí v měsíci nebo první půlka ledna.

Trénink síly a každodenní život

• Konfrontuje nás s naší přirozenou tendencí k lenosti a prokrastinaci. Jak mně se kolikrát nechce! Ale neřeším, pokračuju dál a holt to občas musím překousnout. I když proflákám celou sobotu a v podvečer si zacvičím, stál ten den za to!

• Síla je dovednost, pomalý proces učení. Bez trpělivosti a odevzdání dlouho nevydržíme.

• Je to vnitřní aktivita, která nás vytáhne od počítačů a mobilů, se kterými trávíme většinu dne. Na tu hodinu to počká.

• Na konci cesty nic není. Žádná cílová páska, žádný potlesk. Postupně se učíme vychutnávat si a přijímat každý den, ať už je jakýkoliv. Žádná velká ezoterika, prostě nám dojde, že to kouzlo je v samotném procesu, nikoli v cíli.

• Zjistíme, že naše tělo je skutečně živé a má své potřeby. Že nemáme jen mozek, který se nezastaví. Rádi a dobrovolně postupně upravíme náš životní styl, abychom ráno vstávali odpočatí a těšili se, co nás dneska čeká.

• Když z nějakého důvodu vypadnu z režimu, pomalu přichází podráždění, nespokojenost. Když jsem zpátky na cestě, jsem v klidu. Tedy jasný benefit i pro mé vztahy a nejbližší okolí.

• Pohyb rozvíjí mozek a kvalitu myšlení. To je téma na samostatný článek, někdy ho napíšu.

Když to funguje, nemusím vědět, jak to funguje

Při tréninku zapojujeme a propojujeme „celého člověka“. To vyžaduje koordinaci, rovnováhu, synergii a plné soustředění.

Kromě svalů rozvíjíme i šlachy, klouby a nervový systém. A je to právě výkonnost našeho nervového systému, která zásadně podmiňuje naši sílu. (To také vysvětluje, proč vizuálně malé svaly u jednoho mohou být mnohem silnější a funkčnější než obrovské boule na ramenou a rukách někoho jiného.)

Může se jednat o základní cviky s vlastní vahou, které všichni známe ze základky: kliky, shyby, dřepy a jejich lehčí nebo náročnější varianty. Nebo o zvedání volného železa, například kettlebells, což je taková železná koule s držátkem.

Silový trénink prováděný se zdravým rozumem rozhodně není všelékem a určitě ne každému sedne. Pokud se do toho pustíte, přeju vám, ať v této cestě najdete pro sebe smysl podepřený pořádnou dávkou trpělivosti.

Klíčový je přístup

Hlavní je vědět co cvičit a jak to cvičit. Tedy trénink techniky a pochopení cvičebního programu. Tento přístup nic neurychlí, ale zajistí postupný dlouhodobý rozvoj. A i díky tomu nás udrží v chodu. Minimálně pro začátek doporučuji vyhledat někoho, kdo vám to vysvětlí a dá vám okamžitou zpětnou vazbu. To u internetových videí nenajdete.

Nemusí jít vždy pouze o striktní program, je užitečné pravidelně vyskakovat ze struktury a přenášet naše dovednosti i do volného stylu – využít krásný posekaný plácek, větev stromu nebo schody. Trénovat nejen techniku a sílu, ale i radost z pohybu!