odemčené

Strom života

Jsme jako stromy. Abychom prospívali, potřebujeme dělat pět základních věcí.

Jitka Cholastová

Jitka Cholastová
Editorka Psychologie.cz

16. 10. 2017

Ze seriálu: Jednohubky

Jednou jsem četla příběh: mladá žena se ptala, jakou má vůbec v životě šanci, když její zázemí nebylo dobré, rodina nefungovala, otec pil… Dostala odpověď, ať si představí jezírko a na něm leknín. Z čeho takový leknín vyrůstá? Z kalu, smrduté vody, bahna. A jaký je? Je sám tím kalem a bahnem?

Příběhy a obrazy mají velkou moc. Jsou názorné a poutavé – můžeme si je nosit v srdci, odkud vytanou, právě když potřebujeme povzbuzení. Pracují s principem paralely, analogie, takže podněcují naši představivost a vedou nás k vlastnímu přemýšlení o věci mnohdy účinněji než logická, kauzální vysvětlení a věcné argumenty.

Jistěže – mnohdy nesedí stoprocentně (což je další důvod, proč ponoukají k přemýšlení). Mají svá omezení. Ale v průběhu staletí se některá přirovnání ukazují jako velmi nosná a produktivní: zkrátka fungují.

Jedním z takových přirovnání je paralela lidského života a plynoucí řeky, dalším obraz stromu. Zatímco zvířecí příměr zvolíme spíše tehdy, chceme‑li vyzdvihnout individuální povahový rys člověka, skrze svět rostlin lépe chápeme obecné zákonitosti růstu a zrání.

Nejen růst je třeba

Bioložka Hope Jahren ve své napůl životopisné knize Když šeptá listí (v originálu prozaičtěji a výstižněji Lab Girl) připomíná, že strom – stejně jako každý živý organismus – potřebuje k tomu, aby přežil, dělat pět věcí:

  1. růst
  2. rozmnožovat se
  3. opravovat se
  4. ukládat zdroje
  5. bránit se

Barvitě líčí, jak jí v počátcích její vědecké dráhy udělaly stromy, které chtěla zkoumat, čáru přes rozpočet, když toho roku v dané oblasti vůbec nevykvetly. Měly zrovna na práci jiné věci. Stromy totiž (stejně jako lidé) mohou hospodařit právě jen s těmi zdroji, které aktuálně mají nebo které dokážou rozumným způsobem získat.

Má to i odvrácenou stránku: ne každý strom doroste do své plné výše a podoby, jaké by mohl dosáhnout v ideálních podmínkách. To však neznamená, že by byly méně krásné. A ve srovnání s nespočtem těch, které neměly vůbec šanci vzklíčit, patří tyto „nedokonalé“ stromy bezpochyby k těm šťastnějším.

Semena a květy

Často přemýšlíme o kořenech, které do velké míry předurčily naši životní dráhu. Přemýšlíme o růstu jako expanzi do nových prostor nebo souměrném tvaru celku – bohaté koruny, kterou nese pevný kmen. Příběh stromů nám říká, že je také čas posilovat kořeny nebo jen tiše a statečně vzdorovat nepřízni osudu.

Říká nám, že stejně jako vše živé v sobě máme sílu. Prorazit asfalt, prorůst drátěným plotem, obalit trubku nebo kámen živou hmotou a tím je integrovat, přijmout do svého příběhu, nakonec možná i rozložit a strávit. A kdyby ne – hladké a lehké dřevo se skvěle hodí na podpal, ale ze suků jsou úžasné šperky.

Využívejte celý web.

Předplatné

Leknín z úvodního příběhu připomíná, jak podstatnou roli hraje semínko – naše přirozenost a vlohy, na nichž se přímí biologičtí rodiče podílejí jen zčásti. A semeny, která my sami posíláme po větru nebo odevzdáváme zemi pod sebou, mohou být i naše myšlenky nebo práce pro druhé.

Oproti stromům jsme jako lidé nesporně flexibilnější: můžeme si sami zvolit oblast, v níž se budeme realizovat, a způsob, jakým prospějeme celku. Jednou z oblastí, která volá po lidské péči, je v dnešním světě samotná příroda.

Až tam příště budete, dobře se kolem sebe dívejte. A když vaši pozornost přitáhne neobvykle tvarovaný kámen, rez na odloženém kusu plechu nebo ztrouchnivělý pařez, jděte k nim blíž. Nechte je, ať vám vypráví svůj příběh.

Články k poslechu

Mobil není dudlík

Jak pomoci k psychické pohodě dětem ve světě mobilů a tabletů? Časový limit nestačí.

9 min

Manipulační imunita

Jak nenaletět manipulaci? Učme se vyznat ve svých emocích a nebojme se jít do konfliktu.

12 min

Živoucí tělo

Je naší spojkou se světem, přesto ho málokdy doopravdy vnímáme. Jak to napravit?

10 min

Citově mimo

Druhý vás poslouchá, ale jako by neslyšel. Proč se někdy nedokážeme na blízké naladit?

8 min

Ve špatném vztahu

Co nás tam drží? Nevědomky si přehráváme staré vzorce a zranění. Kudy ven?

12 min

16. 10. 2017

Postřehy, ohlédnutí, předznamenání. Co by nemělo zapadnout a co se chystá?

Jitka Cholastová

  • Sebepoznání
Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.