Videoseriál: Etudy Michala Mynáře
Vyberte si své téma Využívejte celý web: Předplatné

Krása skleněné kuličky

Velké objevy se rodí z malých krůčků. A nemusíte jít ani novou cestou.

Jitka Cholastová

Jitka Cholastová
Editorka Psychologie.cz

29. 1. 2017

Ze seriálu: Jednohubky

Občas přemýšlím, jestli je vůbec ještě možné přijít s novým pohledem na některé z témat, jimž se tady na Psychologii.cz věnujeme. Nebo dokonce s úplně novým tématem, o kterém by čtenáře těšilo číst a autory psát.

Naštěstí nejsem na tohle přemýšlení sama – a Psychologie.cz nežije jen tématy, která vymyslíme v redakci. Vedle podnětů od čtenářů (ať už se k nám dostanou mailem, v diskusi nebo naživo na některé z našich akcí) jsou bohatou studnicí témat sami autoři.

Článků, které vznikají na přímý podnět nebo dokonce „objednávku“, je nakonec spíš menší část. Obvyklejší je, že ve chvíli, kdy v redakční poště přistane mail s přílohou, prožíváme zvědavost ne nepodobnou rozpoložení, jaké se člověka zmocňuje při pohledu na balíček převázaný mašlí.

Podivuhodné je, že takto přirozenou cestou se docela často během krátké doby sejdou dva nebo tři články, které otevírají velmi podobné otázky, míří podobným směrem.

4. – 8. května 2022

Psychická odolnost (seminář)

Psychologie.cz

Šokující objev

Jeden zenový příběh říká: Pro toho, kdo neví, jsou hory pouze horami. Pro toho, kdo poznává, jsou hory nejen horami. A pro toho, kdo ví, už jsou hory zase jen horami. Na toto podobenství si často vzpomenu, když uvažuju, jak probíhá proces poznávání určitého tématu, vstřebávání nové perspektivy.

Funguje to tak v malém (u jednotlivce) i ve velkém (u společnosti). Mohli bychom si také představit kyvadlo, které se vychýlí do opačné strany a zase zpátky, aby se nakonec uklidnilo kdesi uprostřed. V záplavě často protichůdných informací a stanovisek jsou pro nás vždycky jedny bližší a relevantnější než jiné.

A tak se docela často objeví názor, který nápadně připomíná něco, co už tady bylo. Záleží na kontextu (a to nejen na straně pisatele), jestli jde v takovém případě o krok zpátky, nebo naopak o pokračování vývoje, vyrovnání opačného extrému.

Pomalu tak po časech, kdy se pozornost právem upírala k otázkám rovných práv a příležitostí, přichází doba, kdy je opět možné – jinak a přesněji – mluvit o tom, že muži a ženy nejsou stejní. Mají odlišné psychické ustrojení na těch nejhlubších úrovních i v nejběžnějších úkonech každodenního života.

Nebo dokonce, jak to dělá v připravovaném článku Albert Kšiňan, upozorňovat na fakt, že i sebeláska a důvěra ve vlastní schopnosti mají svou odvrácenou stránku: Většina z nás nemůže v životě dělat, co si zamane. Lidé jsou limitovaní svou inteligencí, talentem, povahou či sociálním původem. Tvrdit, že to tak není, může znít jako motivace, ale ve skutečnosti se jedná o vytváření nerealistických očekávání. Na některé věci prostě nemáme.

Najít tu svou Ameriku

Mým posledním „objevem Ameriky“ se stal poznatek ze záznamu přednášky Máme možnost volby, proč není dobré začínat svůj den procházením pošty. Jakmile otevřete mail, váš den už bude jiný, varuje Janka Chudlíková účastníky Festivalu Psychologie.cz a já jí dávám za pravdu.

Díky změně denního režimu se mi během týden trvajícího experimentu na vlastní kůži podařilo pohnout s velkým kusem důležité práce. Zároveň mám mnohem víc energie i na všechny ty praktické drobnosti, které se na každou smysluplnou činnost nabalují.

Na stejné doporučení jsem přitom narazila už před lety v blogu s názvem Sedm zaručených způsobů, jak zazdít svou kreativitu. Chcete zabít svou tvořivost? Začněte den agendou někoho jiného, píše tu Christine Kane.

Proč mě to tehdy neoslovilo, nezměnilo můj život, a dnes ano? Nejspíš kvůli slovům, která autorka volí – agenda druhých lidí mě zkrátka zajímá, navíc ve chvíli, kdy se ocitne v mé poště, je bezpochyby také moje. Druhý důvod bude ten, že v dané době pro mě tato rada nebyla nijak zvlášť aktuální: potřebovala jsem ji slyšet dnes.

Využívejte celý web.

Předplatné

Jak je to tedy s těmi tématy a objevy? Jen občas se naskytne něco opravdu nového. Spíš si to představme jako velkou duhovou kuličku, kterou otáčíme v prstech a díváme se skrze ni, nebo vybroušený kámen, u kterého objevujeme jednotlivé fasety.

A přísně vzato: jen stěží se dvěma lidem podaří říct naprosto stejnou věc. Minimálně proto, že jiné budou okolnosti, ale hlavně posluchači. Nehledě na to, že ty důležité věci si nikdy nezaškodí připomenout.

Co nás čeká v novém týdnu? Hned zítra uděláme společně s Nelou Wurmovou zásadní objev, že naše rozpoložení ovlivňují roční doby. Těšte se.

Líbí se vám Psychologie.cz?

Máte dvě možnosti, jak s námi zůstat v kontaktu. Předplatné vám otevře přístup k obrovské knihovně článků, videí a audiobooků. Nebo vám můžeme posílat nejzajímavější myšlenky e‑mailem zdarma. Tak se také dozvíte, když něco otevřeme pro všechny čtenáře.

Podpořit a připojit se:

Přístup ke všemu

Nejlepší myšlenky zdarma:

Novinky e-mailem

Články k poslechu

Spokojený mozek

Co dobrého jste pro sebe dnes udělali? Co hezkého jste si dopřáli? Jak jste se …

17 min

Rodinné rovnice

Ženy na mateřské o sobě mnohdy uvažují jako o nákladové položce rodinného rozpočtu.

24 min

Odpuštění

Co potřebujeme od viníka, abychom se mohli uzdravit z traumatu, které nám způsobil?

19 min

Otázky na konci

Tváří v tvář umírání nás nehřejí úspěchy, přesčasy a peníze, ale vědomí blízkosti.

8 min

Ztracení v životě

Všechno zvládneme, se vším si poradíme. Nikdy nedáme najevo křehkost. A uvnitř se trápíme.

22 min

29. 1. 2017

Jednohubky
Seriál

Postřehy, ohlédnutí, předznamenání. Co by nemělo zapadnout a co se chystá?

Jitka Cholastová

  • Sebepoznání