Pozvání na cestu
odemčené

Pozvání na cestu

Na začátku roku plánujeme, vytyčujeme si cíle. Někde v hlubinách se sbírá na nový život.

Jitka Cholastová

Jitka Cholastová
Editorka Psychologie.cz

3. 1. 2016

Ze seriálu: Jednohubky

Po svátečních dnech přicházejí dny všední. Jestli jsme se během Vánoc na okamžik dotkli toho kouzla, zaslechli hlas hlubin, teď se může zdát, že je to všechno pryč. Venku je zima a zítra musíme vstávat do práce. Pryč je světlo svíček, slavnostní atmosféra – a taky pohádky.

Někdo by si řekl, že je to dobře. Sváteční atmosféra leda tak dusí a pohádky jsou pro děti. Naivní, nerealistické. Takhle to v životě nechodí. Psychologové (alespoň někteří) by nesouhlasili.

Samozřejmě dnes nevyrážíme do světa vysvobodit princeznu a nestínáme dračí hlavy. O tom, jaký význam mají tyto obrazy v našem vnitřním světě, existují celé knihy – asi nejznámější z přeložených do češtiny je Psychologický výklad pohádek od Jungovy žačky Marie‑Louise von Franzové.

Princezna v takovémto pojetí symbolizuje část lidské duše, uvězněnou či skrytou. Jednotlivé postavy lze vnímat jako aspekty jediné bytosti. Včetně sil, které se staví do cesty životu a způsobují strnulost, usychání, zármutek. Celé pohádkové dobrodružství je dobrodružstvím vnitřní proměny, osvobození a scelení.

Mohlo by vás zajímat

Poledne života

Někdy kolem čtyřicítky nám život položí zásadní otázku. Jak odpovíme?

Přečíst článek

Duše posílá zprávy

Mám ráda pohádky. Ty starší filmové, jako je Nebojsa nebo Třetí princ. V obou mě nedávno zaujal stejný moment: vyzvání na cestu. Hrdina nevyráží do světa jen proto, že stojí na prahu dospělosti a doma ho to omrzelo. Dostává pozvání.

V Třetím princi je to záhadný obraz princezny – obraz, který nikdo nepřinesl. V Nebojsovi strom zapálený bleskem právě ve chvíli, kdy stařeček vypráví povídačku o princezně, která žije v zakletí, ale protože ani zlo nemá absolutní moc, čas od času vyráží do světa, aby se rozhlédla, jestli už věci nenazrály ke změně.

Naše duše, cítí‑li se uvězněná, nám posílá zprávy. Můžeme je vnímat jako nevysvětlitelné náhody nebo jen jako neurčité napětí, které nám nedá klidně spát. Obrazy, které nikdo nepřinesl, a přece tu jsou.

Využívejte celý web.

Předplatné

Buďme hrdiny. Nebojme se otevřít setkání s nečekaným. A mějme oči dokořán: tajemství na sebe bere různé podoby.

Ať jsou naše kroky v novém roce šťastné.

Odemknout celý web

od 104 Kč měsíčně

Články k poslechu

Každého odeženu
Každého odeženu

Má cenu dál zkoušet blízkost, když ani terapie nepomohla?

14 min

Temná stránka optimismu
Temná stránka optimismu

Jak poznat chvíli, kdy nám optimismus brání pohnout se dál?

8 min

Zlodějka paměti
Zlodějka paměti

Jak být s blízkým, kterého od vás nezvratně odvádí nemoc?

12 min

Jak zůstávají ti, co odešli
Jak zůstávají ti, co odešli

Vztah po smrti nezmizí. Musíme mu ale dát novou podobu.

19 min

Co nás nikdy nenapadlo hledat
Co nás nikdy nenapadlo hledat

Když pro naše potíže není žádné jméno, snadno uvěříme, že je chyba v nás.

14 min

3. 1. 2016

Postřehy, ohlédnutí, předznamenání. Co by nemělo zapadnout a co se chystá?

Jitka Cholastová

Načítá se...
Načítá se...
Načítá se...

Nejlépe hodnocené články Citáty z Psychologie.cz

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.