Není třeba psát, že vzít si čas od času dovolenou je zdravé. To víte. Zajímavější může být, že je to jeden z mnoha způsobů, jak podpořit obnovu svých mozkových buněk. Že taková neurogeneze souvisí třeba i se zotavením z deprese. A že možná ani nepotřebujete dva týdny dovolené v kuse, ale někdy stačí průběžná dovolená v délce dvou odpolední a jedné soboty během měsíce.

Co že se to vlastně děje na dovolené nebo při odpočinku?

• Víc spíte.
  
• Jste v novém prostředí. Musíte řešit nečekané situace.
  
• Poznáváte nové věci a podněty. Učíte se. Někdy využíváte cizí jazyk.
  
• V ideálním případě jste míň ve stresu.
  
• Současně máte v mozku více času zdánlivě vypnuto. Ticho. Nebo se soustředíte na celkem jednoduché úkoly typu kde spát, jak se najíst a jak naskládat věci do kufru.
  
• Jste odpojení od problémů, kterými se zabýváte běžně.
  

Někdo má taky více pohybu nebo lépe jí. To samozřejmě neplatí, když jedete road trip po Evropě a obědváte sáčkové polévky z vařiče na parkovišti. O to víc máte těch nových podnětů, jazyků, nečekaných situací a skládání věcí do kufru.

Abychom pochopili, jak to všechno souvisí s činností a regenerací mozku, je dobré nejdřív vědět, že…

I v dospělém věku se tvoří nové mozkové buňky

Dříve se věřilo, že neurogeneze neboli novotvorba mozkových buněk se týká jen dětí. Nyní víme, že funguje během celého života. Ke stáří se zpomaluje, ale stále probíhá.

Například hipokampus, tedy část mozku související s učením, pamětí, náladami a emocemi, vytváří denně podle odhadu neurovědce Jonase Frinséna kolem 700 nových neuronů. Nezdá se to mnoho, kolem padesátky ale nemáte v hipokampu už ani jediný neuron, se kterým jste se narodili, protože se všechny vyměnily.

A ještě zajímavější je to, že neurogenezi je možné ovlivnit. Píše o tom třeba Sandrine Thuretová, která se zabývá vztahem neurogeneze a deprese. Deprese tvorbu nových mozkových buněk brzdí. A na zvířatech se ukázalo, že antidepresiva ji zase urychlují. Současně když znemožníte neurogenezi, omezíte tím i účinnost antidepresiv.

Podle Thuretové tento jev vysvětluje, proč mají někteří pacienti vyléčení z rakoviny stále trvající příznaky deprese, i když je život ohrožující nemoc už zažehnána. Jedna z možností je přemýšlet o přetrvávající depresi jako o reakci na traumatický zážitek, který ohrožuje sebepojetí člověka. Biologický pohled může být ale i takový, že léky používané k zastavení tvorby rakovinných buněk zabrzdily i tvorbu nových neuronů a že nějakou dobu trvá, než se jejich produkce znovu obnoví.

Možná i intuitivně byste odhadli, že neurogenezi brzdí…

• stres
  
• nedostatek spánku
  
• tučná jídla
  
• alkohol (s výjimkou červeného vína – to sice škodí obsahem alkoholu, ale současně obsahuje látku, která novým neuronům prodlužuje životnost)
  

Naopak ji podporuje například…

• učení
  
• kognitivní trénink
  
• sex
  
• běh a další cvičení, která zvyšují přítok krve do mozku
  
• omega‑3 mastné kyseliny, flavonoidy
  

Podle této teorie vám při dovolené pomůže nejen to, že se vyspíte a nejste pod stálým tlakem, ale i nutné poznávání, nové podněty, trénování mozku při řešení navigace a nezvyklých problémů.

Současně máte konečně čas dát prostor nevědomým procesům

Neurogeneze dává jeden z náhledů na to, co se s vámi při cestování nebo odpočinku děje. Druhý pohled je spíš psychologický a souvisí s kreativním přemýšlením. Psali jsme o něm už včera. Ve většině literatury zaměřené na kreativitu a inspiraci se dočtete, že ji podporují…

• nové podněty zvenčí
  
• nabourání stereotypu
  
• nové prostředí
  
• a taky to, že odpočíváte, zabýváte se něčím jiným než řešeným problémem a necháte si v hlavě nové nápady „inkubovat“.

Kreativitou v širším slova smyslu ale nerozumíme jenom tvorbu básní, malování nebo jiné umění. V psychologii se slovo kreativita často používá také v souvislosti s kreativním řešením problémů, s přizpůsobováním se potřebám života a okolního světa. Třeba i s tím, že dokážete vidět jiné možnosti, když vám nevyhovuje zaměstnání nebo jste v nějakém nezdravém vztahu.

To, že sedíte u bazénu nebo na pláži, to, že chodíte po horách, nepomůže jen k tomu, že si odpočinete a po návratu jste schopní podívat se na věci z nového úhlu a odpočinutýma očima. Celou dobu vám běží nějaké procesy na pozadí. Konečně máte čas mít „vypnuto“ a nechat věci v hlavě, ať se třídí a přesouvají na svá místa, tak jako to dělají například ve spánku. A současně získáváte nové podněty z okolí. Potkáváte jiné lidi, vidíte jiné krajiny, zažíváte jiné věci.

Krmit svůj vnitřní oheň můžete průběžně i nárazově

„Vnitřní oheň“ je metafora, kterou používají někteří terapeuti pro vnitřní zdroje v nás a nebo pro kontakt se sebou samým. Čím víc vyhasíná, tím víc ztrácíte chuť do života, nápady, spontaneitu. Ale taky schopnost a chuť se svým životem něco dělat. Až můžete dospět k něčemu, jako je syndrom vyhoření. Nic vás moc netěší, stáváte se podrážděnými plniči úkolů, ve vleku povinností není možné získat nadhled.

Dovolená typicky vnitřní oheň krmí. Někdo funguje tak, že si během roku nechá oheň skoro vyhasnout a jede na sto procent, upnutý na dvoutýdenní dovolenou, kde vypne a přihodí na ohniště celou hromadu. Jsou i lidé, kteří si vždycky jednou za sedm let naordinují rok volna. Potkala jsem francouzského učitele, kterému volný půlrok každých sedm let platila vláda. Dělají to i někteří lidé z kreativních profesí – typicky designeři nebo někteří novináři. Během roku volna sbírají inspiraci, mnohdy se zabývají nějakou úplně jinou prací, třeba manuální, aby nezůstali bez příjmů.

Pro mnoho lidí to může být funkční varianta. Existuje ale i druhá strategie, která je dost užitečná v běžném životě – strategie průběžného dobržďování nebo průběžné dovolené.

Průběžné dobržďování udržuje vnitřní oheň i během roku

Možná to znáte sami. Z dovolené přijedete čerství, problémy vám nepřipadají tak závažné, zdá se, že se všechno dá vyřešit, do lecčeho i máte novou chuť. A za pár dní vás proces znovu semele. A měsíc před další dovolenou jedete z rezerv a stříháte metr.

Průběžné dobržďování znamená monitorovat, jak moc pracujete, a čas od času ubrat. Udělat si volnější odpoledne. Přijít a odejít z práce dřív, když to jde, a jít k vodě. Naplánovat něco dobrodružného a nového na víkend. Vzít kousek z principů fungujících na dovolené – spánek, pohyb, nové podněty, nová prostředí, a dostat je do běžného fungování.

Spisovatel Alastair Humphreys třeba prosazuje koncept „mikrodobrodružství“, která můžete realizovat v průběhu pracovního týdne, ale současně vám poskytnou možnost dostat se do přírody – ať už to je noc na zahradě pod stanem, výlet na nejbližší kopec, vaření na ohni v lese, sledování Perseidů.

Ale průběžné dobržďování znamená i chvilka s knížkou na balkoně, delší spánek nebo volné odpoledne bez dětí. A nebo jakákoliv jiná varianta odpočinku, která je v daném případě realistická.

Na průběžném dobržďování je fajn i to, že na něj nepotřebujete peníze ani příliš času. Jen je důležité myslet na to, že si ho zasloužíte. A že vám v důsledku pomůže nejen k udržitelné produktivitě, ale hlavně k větší spokojenosti v životě.