Máte tři minuty? Zkuste si miniaturní cvičení, pomocí kterého se dostanete sami k sobě. Jestli často nevíte, co vlastně chcete, bude se vám hodit dvojnásob.
Můžete jednotlivé kroky zkoušet souběžně se čtením, nebo si prvně přečíst instrukce a cvičení si udělat na závěr se zavřenýma očima.
- Uvelebte se na židli. Uvědomte si vlastní tělo. Je něco, co by teď potřebovalo, ať je vám pohodlněji? Můžete se zavrtět nebo protáhnout.
- Obraťte pozornost k vlastnímu dechu. Jak se vám dýchá? Nemusíte se snažit dech ovlivnit, jen ho pozorujte.
- Pak si uvědomte, jak se nohama dotýkáte země. Jak se tělem dotýkáte židle. Ruce máte možná položené na těle, možná na stole. Zkuste vlastní tělo zavnímat. Cítíte někde nějaké napětí?
- Zkuste přenést pozornost k dalším smyslům. Cítíte nějakou chuť? Nebo vůni? Vaše vjemy můžou být příjemné nebo nepříjemné, ale můžete je jen zaregistrovat a bez hodnocení nechat být.
- Co slyšíte kolem sebe? Zavnímejte zvuky, které k vám doléhají. Opět si jich zkuste všimnout z pozice pozorovatele.
A teď zkuste všechny vnější podněty odložit a obrátit pozornost dovnitř sebe.
- Jak vám teď v tuhle chvíli je? Jaké pocity cítíte v těle? Cítíte nějakou emoci?
- Víří vám v hlavě nějaké myšlenky? Pokud ano, všimněte si jich a nechte je být. Nevadí, že vám víří hlavou, jen je nemusíte následovat. Stačí zaregistrovat, páni, že jich tu ale mám. A nebo naopak, to mám v hlavě ale pěkné ticho.
- Zkuste si uvědomit, jak jste na tom s energií a rozpoložením. Můžete zkusit, jestli se vám vynoří třeba nějaký obraz, který by váš vnitřní stav popisoval. Pokud se neobjeví, nevadí.
A nakonec jen nenásilně vyzkoušejte, jestli vás napadne, co byste právě teď v tuhle chvíli potřebovali. Dejte si na to chvilku. Nesnažte se to vymyslet, ale počkejte, jestli to přijde samo. Pokud potřebujete něco, co momentálně není možné, je něco jiného, třeba drobnějšího, co pro sebe udělat můžete?
Až budete chtít, znovu se vraťte ke svému dechu, k tomu, jak se tělo dotýká židle a nohy země. Kde jste, co slyšíte, co se kolem vás děje, co vás čeká.
A pak už zbývá se znovu probrat k aktivitě a rozhodnout, co uděláte se svým novým poznáním.
Přes uvědomění potřeb k laskavosti k sobě samému
Spousta lidí má velký problém si uvědomit, co vlastně potřebují. Mají pocit, že chtějí jablko, ale ve skutečnosti by jim větší radost udělal chleba. Když jablko získají, je to fajn, ale není to úplně ono. Často to tak bývá i s celkovou péčí o sebe – něco mi chybí, zkouším začít cvičit, je to lepší než nic, ale tak docela to nesedne.
Krátká technika, kterou jste si možná právě vyzkoušeli, vychází z metody focusingu Eugena Gendlina. Pracuje s tělem a moudrostí, která je v něm zakotvená. I v takto drobné podobě nás může po krůčcích učit být sám na sebe hodnější a dobře se o sebe starat.
Vyzkoušejte na sobě
Proč se nám nedaří dosáhnout změny, i když máme k dispozici všechny potřebné prostředky a informace? V článcích Proč se chceme měnit a Když změna není vidět jsme došli k poznání, že klíč ke změně je schovaný hluboko uvnitř: hlavní je pochopit, co je pro nás dobré. Co potřebujeme. Víte, co od života potřebujete?
