Každých 40 vteřin někdo na světě spáchá sebevraždu. Přemýšleli jste někdy, co byste udělali, kdybyste šli po mostě a potkali člověka, který si chce vzít život?

Kevin Briggs pracoval 23 let jako policejní hlídka na mostě Golden Gate, který je ikonou San Francisca. Kromě krásných výhledů na město je most také magnetem pro sebevrahy. A právě hovory s nimi tvořily součást jeho práce.

Své mladší kolegy o setkáních s lidmi na okraji života učí toto:

1. Poslouchejte, abyste rozuměli. Nevadí, že nevíte, co říct, protože pozorné poslouchání a porozumění je důležitější. A velmi často stačí.
2. Neargumentujte, že věci přece nejsou tak strašné, protože pak se dotyčný člověk bude cítit nepochopený.
3. Neobviňujte, protože člověk v krizi má naloženo už tak dost.
4. Neříkejte, že víte, jak se ten člověk cítí, protože to pravděpodobně nevíte. Pouhou svojí přítomností můžete být tím zlomovým bodem, který lidé potřebují.
5. Pokud myslíte, že někdo má sebevražedné úmysly, nebojte se klást otázky. Třeba takto: „Četl/a jsem, že někteří lidé za podobných okolností pomýšleli na ukončení života… měl/a jsi někdy taky takové myšlenky?“ Lidé se mají tendenci myšlenek na sebevraždu leknout. Často se jí leknou i terapeuti. Otevřený dialog o možnosti sebevraždy ale podle výzkumů snižuje pravděpodobnost, že k ní skutečně dojde.

Zúžené vědomí zablokuje možná východiska

Ve skutečnosti člověk v krizové situaci obvykle nechce umřít. Spíš se ocitne v pasti, ze které nevidí žádnou jinou cestu ven. Nevidí naději a má pocit, že vše je zoufalé a nikdy nemůže být lépe. Zpravidla se předtím snažil o nějaká jiná řešení obtížné situace, ale ta nezafungovala – nebo ne napořád.

Mohlo by vás zajímat

Uprostřed krize

Co se v klidných časech jeví jako naprostá banalita, je v období krize jeden z …

Přečíst článek

Člověk v krizi má určitým způsobem zúžené vnímání. Pod tíhou těžkých emocí neprožívá svět jasně a nevidí možnosti, které mu zbývají. Nedovede rozlišit, co je zabarvené jeho pocity a co je objektivní realita.

Vzít si život je finální řešení, které se už nikdy nedá vzít zpátky. Vždy existují i další cesty, jen někdy potřebujeme pomoc zvenčí, abychom je uviděli. Policista ze San Francisca ostatně mluví i o těch několika málo lidech, kteří skok z mostu přežili: Ve chvíli, kdy začali padat, si uvědomili, že udělali chybu a že chtějí žít.

Pokud se někdy ocitnete vy nebo někdo blízký v krizové situaci, zavolejte pro první pomoc: Krizové linky a linky důvěry podle krajů. V případě akutního nebezpečí se obraťte na nejbližší pohotovost či záchrannou službu.