Psychoterapeutické přístupy se liší ve způsobu práce a v tom, na co kladou důraz. Na nejdůležitějších principech se ale jednotlivé přístupy shodnou. Ve výzkumech se ukazuje, že i ty účinné léčivé faktory (tedy to, co v terapii funguje) jsou napříč směry z většiny společné.

Sedíme u supervizora. Vyprávím trochu v rozpacích o své práci psychoterapeutky: „Já mám pocit, že se v nějaké formě po kratším nebo delším čase skoro vždycky dostaneme k sebepřijetí a opravdovosti. Už mě napadlo, jestli to v těch příbězích prostě sama předem nehledám.“

„No jo,“ říká supervizor. „Jenže když to tak vezmeš, my toho jako lidi vlastně zas tak moc nepotřebujeme. Potřebujeme, aby nás měl někdo rád, abychom se tak zhruba dokázali přijmout, jací jsme, abychom měli nějakou svobodu… zas taková věda v tom nakonec není.“

Dobré spojenectví terapeuta a klienta je základní předpoklad pro to, aby se mohlo dít cokoliv dalšího.

Na těchto základních potřebách nás jako lidských bytostí se shodne rogerián, gestalt terapeut, KBT terapeut nebo daseinsanalytik. A ukazuje se, že podobné věci potřebujeme i na cestě k zotavení nebo k rozvoji.

Co vám nabídne šikovný terapeut bez ohledu na směr?

O tom, že v psychoterapeutických systémech existují nějaké společné účinné faktory, psal poprvé Saul Rosenzweig už v roce 1936. V současnosti se tímto tématem aktivně zabývá americký psychoterapeut a profesor psychologie John Norcross.

Terapeuti napříč systémy podle něj nabízí klientům například…

Terapeutický vztah

Pro někoho je to možná překvapivé, zvlášť když si jde na terapii „pro radu za expertem“. Ale když se měří úspěšnost terapie, samozřejmě je úspěšnější ta, kde si klient s terapeutem vzájemně sedli a vyhovují si i po lidské stránce.

Terapeut by měl nabízet bezpečí, podporu, přijetí klienta a celého jeho příběhu. To má velkou sílu i pro lidi, kteří mají dobré vztahy s blízkými – a tím silnější pro ty, kteří takový vztah třeba nikdy nezažili. Dobré spojenectví terapeuta a klienta je základní předpoklad pro to, aby se mohlo dít cokoliv dalšího.

Podpora v uvědomění toho, co se ve vás vlastně děje

Jak v rovině toho, co se děje právě teď (co se děje třeba nejen ve vašich myšlenkách, ale i ve vašich pocitech nebo v těle) a jaké informace si z toho můžete vzít, tak i v rovině nějakého hlubšího vhledu na to, jak vznikají vaše trápení a co je to vůbec zač. Obojí spolu velmi souvisí. Dává vám to možnost porozumět i tomu, co byste vlastně potřebovali k větší spokojenosti.

Rozšíření repertoáru možností, které máte

Když rozklíčujete, co se ve vás děje, lépe se s tím dá něco dělat. Když se třeba celý život pořád znova dostáváte do situací, kdy si naberete víc práce, než je únosné, a nakonec jste z toho naštvaní a vyčerpaní, je možné podívat se na to, jak se vám to celé vlastně stane.

• Jaké signály třeba naprosto nevědomě vysíláte okolním lidem a tak trochu je tím postrkujete k tomu, aby vás zaúkolovali.
  
• Co vás nevědomky přitahuje k zaměstnavatelům, kteří vás přetěžují.
  
• Kde jsou ty momenty, kdy na další práci automaticky kývnete a třeba vás ani nenapadne, že byste mohli odmítnout.
  

Až takový moment přijde příště, dost možná už ho poznáte a budete vědět, že máte možnost volby.

Získání nových dovedností

Samozřejmě to silně souvisí s předchozím bodem. Spadá sem i to, že si v terapii můžete vyzkoušet nějaké nové chování nebo nový postoj.

• Můžete cíleně trénovat nějakou dovednost, relaxaci, asertivní komunikaci, schopnost něco od druhých přijmout nebo naopak odmítnout.
  
• Můžete zkusit „pustit ven“ novou a dosud pohlavkovanou část své osobnosti.
  

Ledacos si můžete natrénovat v prostředí terapeutické ordinace, abyste to potom uplatnili venku.

Uvolnění nebo regulace emocí

Jedna ze zaběhaných představ je ta, že terapie pomáhá už jen tím mít možnost se vypovídat. A je to pravda. Nejde jen o povídání, ale i o prožití emocí, na které člověk třeba jinde nemá prostor. Psychoterapie obecně pomáhá emoce regulovat, a to oběma směry – probouzí ty, které někde zamrzly, a tiší ty, které v člověku běsní v příliš silné míře.

Informace

Jakkoliv se v jednotlivých směrech liší míra toho, nakolik se terapeut staví do pozice experta, napříč směry vám terapeuti sami mohou nabídnout vysvětlení, své zkušenosti, základní edukaci o tom, co všechno se může dít v duši člověka.

A je toho samozřejmě ještě víc. Zpětná vazba, realistický pohled na situace ve vašem životě, vůbec samotný dialog. Nebo i to, že získáte naději ve zlepšení.

Máte za sebou zkušenost s návštěvou u psychoterapeuta? Můžete se sami zamyslet nad tím, co vlastně nejvíc pomohlo právě vám.